365 fotorad

  • Expozice – clona, expoziční čas, ISO neboli citlivost. Tři kamarádi, jeden bez druhého, ale ani bez třetího, nefunguje. Bez této fotografické trojice nevyfotíš žádný snímek. V mírně inovované podobě je „svatá foto trojka“ základem fotografování už od vzniku oboru fotografie. Přesto mnoho fotografů, hlavně těch začínajících, nechápe, jak expozice vlastně funguje, jak se v tom všem vyznat. Přitom uvedená trojice je podstatou fungování starých filmových přístrojů, ale i super moderních foto mobilů. Tápeš, jak funguje expozice, co to vůbec je, k čemu je, co je clona, expoziční čas, ISO? Pomůžu ti do tajů expozice proniknout. Pojďme na to.

  • Pokud fotíte zrcadlovkou, asi už na vás někde „vyskočil“ termín hloubka ostrosti. Co to je, jak s hloubkou ostrosti pracovat, k čemu ji využít? Co znamená DOF, čím hloubku ostrosti zvětšit nebo zmenšit a proč to dělat? Přečtěte si 1. díl miniseriálu o hloubce ostrosti.

  • Jak vybrat zrcadlovku?

    Sníte o novém fotoaparátu, chcete si pořídit zrcadlovku? Směle do toho! Avšak pozor na správný výběr, ať vás to pak nemrzí. Čtěte 9 rad před koupí zrcadlovky.

  • Začátek nového roku – to může být příležitost pro „oprášení“ staro-nových aktivit. Jednou z těch mých byla v minulosti aktivní fotografická tvorba, dokumentární fotografie i jiné foto žánry. Ale to už je pěkných pár let zpět. V poslední době mě více zajímala tvorba obsahu psanou formou. Má smysl se k aktivnímu fotografování a fotografii vůbec vracet? Které v tomto oboru dnes spatřuji zápory a jaké klady? Více v malé úvaze uvnitř článku, kterou zároveň startuju novou rubriku 365 fotorad.

  • Expozice, kompozice, clona, expoziční čas, závěrka, crop faktor, šedý filtr, aberace, pravidlo třetin, bezpečný čas, hloubka ostrosti,… I když je fotografie jedním z nejmladších uměleckých oborů, za pár stovek let už fotografové stihli nastřádat hromadu pojmů, pravidel, tipů, jak lépe fotit. Pokud s fotografií začínáš, může se ti z toho všeho zatočit hlava. Co s tím?

  • Jako každá ze 3 expozičních veličin (expoziční čas, clona, citlivost ISO) má čas vliv na to, zda bude fotografie tmavší či světlejší.

    Nastavíš-li kratší čas (pokud ostatní veličiny zůstanou stejné), získáš tmavší fotografii, méně exponovanou. Když nastavíš delší čas (pokud ostatní veličiny zůstanou stejné), bude fotka světlejší, více exponovaná. Přečti si, co dalšího čas expozice ovlivňuje.

  • Jako každá ze 3 expozičních veličin (clona, čas, citlivost ISO) má clona vliv na to, zda bude fotografie tmavší či světlejší. Když nastavíš menší clonu (pokud ostatní veličiny zůstanou stejné), bude fotografie světlejší, více exponovaná. Jestliže nastavíš větší clonu (pokud ostatní veličiny zůstanou stejné), bude fotografie tmavší, méně exponovaná. Omrkni také další funkce clony.

  • Sluneční clona je plastový, kovový nebo gumový nástavec na objektiv, který eliminuje vznikání nežádoucích odlesků v objektivu, hlavně když dopadají paprsky slunce nebo jiných zdrojů světla z boku na přední část skla objektivu.

    Sluneční clona zároveň může přední sklo objektivu chránit před kapkami deště a částečně i před mechanickým poškozením.

    Při použití nevhodné clony u širokoúhlých objektivů může v rozích fotografiie vznikat vinětace – ztmavené okraje.

  • Označením full-frame (plný rám, celé políčko) výrobci nazývají typy digitálních snímačů fotoaparátů, které jsou stejně velké jako políčko kinofilmu, tedy 24 × 36 mm, případně skoro tak stejně velké +/- pár milimetrů. Těmito snímači jsou vybavené lepší poloprofi a profi fotoaparáty, zpravidla ve vyšší cenové relaci.

    Analogové fotoaparáty na kinofilm jsou tedy také full-frame.

    Většina amatérských a polo-profi digitálních zrcadlovek a novější bezzrcadlovky mají menší snímač typu APS-C. Kompaktní fotoaparáty mívají digitální snímač ještě menší, foto mobily úplně nejmenší. Zjisti, jak s crop faktorem pracovat a kde jej zjistit.

  • Ohnisková vzdálenost objektivu, řečeno zcela jednoduše, ovlivňuje, kolik se ti toho na snímek vejde. Čím menší ohnisková vzdálenost objektivu je, tím větší kus scény do fotky vměstnáš. A naopak, čím větší ohnisková vzdálenost objektivu, tím se toho na fotku vejde méně.

    Ohnisková vzdálenost se uvádí v milimetrech. Fyzicky se jedná o vzdálenost mezi středem optické soustavy čoček v objektivu a rovinou snímacího média – digitálního snímače nebo fotografického filmu. Jelikož se délka optické soustavy zoomováním mění, výrobci ohniskovou vzdálenost uvádějí při zaostření na nekonečno.

    Objektivu fotografové slangově říkají „sklo“. Které typy, podle ohniskové vzdálenosti, existují?

  • Expoziční čas je doba, po kterou je závěrka fotoaparátu otevřená a na digitální snímač nebo fotografický film proudí světlo. Čím delší tato doba je, tím je výsledná fotografie více exponovaná, tedy světlejší. Při delších expozičních časech je však riziko, že fotoaparát po dobu expozice už neudržíte a fotografie bude kvůli vašemu pohybu rozmazaná.

    Proto existuje termín bezpečný expoziční čas. To je nejdelší možná doba, po kterou ještě můžete fotografovat „z ruky“, aniž by hrozilo rozmazání snímku vaším pohybem. Podívejte se, jak bezpečný čas spočítat.

  • Dovolím si tipnout, proč čteš tento článek: Máš nový fotoaparát – digitální zrcadlovku. Už bylo na čase, protože fotky z malého kompaktu asi za moc nestály. „Zrcadlovka je velká, kvalitnější, dražší, musí z ní ‚lézt‘ mnohem lepší fotografie!“ Ouha, tvůj nový foťák má ale hromadu tlačítek, koleček. Jak se v nich vyznat? Raději proto nastavíš „zelený“, plně automatický režim, někdy možná režim „sport, krajina, portrét“.

    Jenže foťák si často dělá, co chce. Fotky bývají moc tmavé nebo přesvětlené, rozmazané. V manuálu k foťáku je hodně informací, kterým příliš nerozumíš. Jak se naučit ovládat svoji novou digitální zrcadlovku, aby fotila podle tvého přání? Využij rady v článku.

  • Je jedna věc, na kterou jsem v minulosti u fototechniky pravidelně zapomínal. Po změně času na letní a zpět si čas přenastavit i na všech svých fotoaparátech. Některé z těch novějších to už umějí automaticky, ale doporučuji na to nespoléhat a vždy raději zkontrolovat, zda je čas po změně na foťáku nastavený správně.

    Díky tomu se vám nestane, co se stávalo kdysi mně: Část fotografií jsem měl na paměťové kartě se správným časem, část se špatným, protože jsem si jej včas na všech svých přístrojích nezměnil. Zjistěte, jak čas na foťáku nastavit.

  • Jak zamezit samovolnému vysouvání zoom objektivu?Máš objektiv s proměnnou ohniskovou vzdáleností, takzvaný zoom? Možná tě taky trápí, že se sám vlastní vahou vysunuje, když fotíš směrem dolů, anebo naopak zasunuje, fotografuješ-li něco vzhůru na nebi. Je to běžné hlavně u starších objektivů, ale někdy bohužel i u nových. Jak to vyřešit? Základní jednoduché způsoby jsou dva. Odhal je v článku.

  • EXIF, z anglického Exchangeable image file format je výrobci techniky používaný formát metadat či informací, které digitální „pořizovadla“ obrazu ukládají k obrazovým souborům, fotografiím, naskenovaným obrázkům. EXIF informace do souborů JPEG, TIFF, RAW a DNG ukládají digitální fotoaparáty, kamery, skenery, ale i software počítačů a foto editory. Je to vlastně takový digitální průvodní list fotografie.

    Z EXIF dat zjistíš informace o použitém fotoaparátu, objektivu, o nastavení expozice. Jak informace využít ke zlepšení své fotografické tvorby? Zjisti o EXIF meta datech více.

  • Fotografická expozice neboli exponování je proces, kdy na záznamovém médiu – digitálním snímači nebo emulzi fotografického filmu – vzniká záznam obrazu. Díky správné expozici je fotografie „koukatelná“.

    Expozice trvá vždy určitý čas = expoziční čas, například zlomek sekundy. Kromě správného nastavení expozičního času výslednou fotografii ovlivňuje také clona a citlivost ISO. Pojmem „expozice“ fotografové rovněž označují souhru nastavení 3 hlavních expozičních veličin – času, clony a citlivosti ISO.

  • Asi 7 let jsem nestál na běžkách. Když jsem na nich vyklouzl naposledy, moc mě to nebavilo. Možná špatný terén, špatně namazáno, chybná technika či nevhodné oblečení. Už si to moc nepamatuju. Začátkem roku 2017 jsem na běžkách zase vyrazil. Sněhové podmínky byly skvělé nejen na horách, ale i v nížinách. Máte poblíž domova bílou stopu? Hoďte na sebe něco ne moc teplého, namažte si lyže, malý foto kompakt nebo mobil do kapsy a hurá na ski! Zjistěte v článku 7 důvodů, proč vyrazit na běžky i doma „okolo komína“.

  • Pokud zrovna mrzne, jako když praští, sloupek teploměru klesne až někam k -20 °C a meteorologové hlásí na ráno jasno, jeví se to jako ideální kombinace a výzva pro fotografa na běžkách. Ale není to sranda. Když to vydrží technika, nemusí to vydržet promrzlé prsty, navíc ještě vychlazené od kovového těla objektivu. Na co všechno je dobré myslet, než vyrazíte na foto běžky? Může se hodit 9 postřehů – vyzkoušeno osobně. Více v článku.

  • Francouzský fotograf Henri Cartier-Bresson kdysi prohlásil „Prvních 10 000 fotografií je nejhorších.“ Takže musíte nejprve překonat tuto metu. Až potom budou vaše snímky možná za něco stát. Je to mýtus nebo ne? A pokud to pravda není, jak se tedy lepším fotografem stát? Třeba tím, že místo intenzivního fotografování budete více pozorovat a zkoumat, trénovat svoji představivost. Více v článku.

  • Fotit můžeš hodně věcí. Mnohdy je však scéna trochu složitější a fotoaparát si s ní neví rady. Výsledkem je podexponovaná – moc tmavá nebo naopak přeexponovaná – příliš světlá fotka. Stane se to například v případě, kdy je na scéně více světlých míst než tmavých, anebo naopak. Je taky problém vyfotit třeba černocha před bílou stěnou nebo Seveřana před tmavou zdí. Zjisti, proč to je problém a k čemu je 18% šedá.