Tajemná silueta na hřbitově.

Začátkem listopadu si lidé připomínají Svátek zesnulých, Památku všech věrných zemřelých či prostě jen Dušičky. Dušičky patří k životu, stejně jako smrt a vzpomínka na zesnulé. Správný fotograf dokumentarista přijme výzvu i na toto fotografické téma. Když pominu hektické zákulisí plné plastových aranžerií, jsou Dušičky příležitostí pro chvíli klidu. A pro pár fotek. Hřbitovy hezky září. A proto se skoro každoročně vydávám na hřbitov s fotoaparátem v ruce. Přečtěte si desatero tipů, jak fotit Dušičky a svítící hřbitovy. Rady se mohou hodit i pro fotografování jiných tajemných míst, například na Noc kostelů.

Na Dušičky se davy svátečních automobilistů dávají do pohybu. Před branami velkých hřbitovů stánkaři zásobují příchozí lid svíčkami, věnci, výzdobami. Dušičkový artikl svíček a plastových květin naleznete v regálech supermarketů i vietnamských obchodů. Jakoby byla dušičková nakupovací mánie v rozporu s ponurou listopadovou atmosférou. Ale tak už to prostě je. Patří to k současnému životu.

Kde se vzaly Dušičky?

I když vzpomínka na zesnulé může pro mnoho lidí znamenat velice smutné chvíle, budeme „tam na druhé straně“ jednou všichni. A třeba se tam někde s nimi znovu setkáme. Kdo ví?

Co jste vy, byli jsme i my, co jsme my, budete i vy

Na hřbitovech bývá k vidění nápis
„Co jste vy, byli jsme i my, co jsme my, budete i vy.” Je pravdivý.

Dušičky lidé slavili už v 7. století, od vysvěcení původně antického chrámu Pantheonu v Římě roku 609 – jako vzpomínku na zemřelé, kteří dosáhli věčné blaženosti. Alespoň tak praví Wikipedie.

V noci z 31. října na 1. listopadu Keltové oslavovali Samhain – konec roku. Z toho časem vznikl Svátek Všech svatých. Keltové věřili, že koncem roku se duše zesnulých vracejí zpět na zemský povrch, a živí mohou navštívit podsvětí.

Živí ukazují světlem cestu mrtvým

Živí světlem ukazují cestu mrtvým. Proto začátkem listopadu hřbitovy září svíčkami, lucerničkami. Keltové i Slované věřili, že oheň očišťuje a světlo pomáhá chránit před zlými duchy. Tomu je podobný například i svátek Halloween. V Česku jsou Dušičky 2. listopadu. Lidé však na hřbitovy chodí před i po tomto dni.

Tajemná atmosféra Svátku zesnulých

Na své zesnulé také vzpomínám. Kromě toho má pro mě období kolem Dušiček zvláštní, tajemný nádech. Možná proto chodím na hřbitovy s fotoaparátem. Snažím se tu atmosféru každým rokem zaznamenat do svých fotografií.

Zapalte svíčku a vezměte do ruky fotoaparát

Zkuste to taky. Až uctíte své zesnulé tichou vzpomínkou a zapálíte jim svíčku, vezměte fotoaparát a zajděte na hřbitov znovu. Třeba na jiný, kde vám nebude tolik smutno. Jak fotit hřbitovy a Dušičky? Využijte 10 tipů, které jsem za pár let fotografování nočních hřbitovů a dušičkového času sestavil.

Desatero tipů, jak fotografovat hřbitovy a Dušičky

1) Stativ, náhradní baterie, karty, teplé oblečení

Světlo svíčky.

V listopadu se brzy stmívá. Svíčky jsou nejlépe vidět za tmy. Povinnou výbavou je tedy stativ. Hodí se i dálková spoušť, já používám drátěnou.

Jelikož jsou sychravé dny, večer a v noci je chladněji. Nabijte si předem baterie, akumulátory. Vezměte si i náhradní. V chladnějším prostředí energie dojde rychleji. Foťáku i vám. Takže se teple oblékněte, v listopadu je v noci na hřbitově zima. Hodí se i svítilna, čelovka.

2) Potichu a s úctou

Podobizna na náhrobku.

Chovejte se ohleduplně. K mrtvým i živým. Snažte se nebýt vidět. Ani slyšet. Buďte jako kostelní myš. Úcta k prostředí, ostatním lidem a pokora k tématu je pro mě vždy na prvním místě.

Mobil vypněte nebo alespoň ztlumte. Pokud uvidíte, že by mohlo vaše fotografování někomu vadit, běžte jinam. Vyvarujte se šlapání na náhrobky a pozor na jámy!

3) Vyfoťte celý zářící hřbitov

Na Dušičky hřbitovy září.

Pokud máte hřbitov na kopečku, budete mít hezký rozhled. Vyfoťte si pohled na zářící hřbitov. Bude to zároveň malá foto rozehřívačka.

4) Světlo svíčky a detaily

Andělíček v teplém světle svíčky.

Procházejte pomalu a opatrně uličkami hřbitova, vnímejte atmosféru. Uvidíte-li hezky nasvícený náhrobek, lucernu, svíčku nebo andělíčka, vyfoťte si je. Fotograficky zajímavé jsou i detaily světel. Hledejte andělíčky, sošky, symboly.

5) Kříže a náhrobky pod lampami

Někdo se dívá.

Hledejte vhodné úhly a pohledy, jak co nejlépe vyfotografovat kříže, náhrobky ve světle hřbitovního či pouličního osvětlení. Občas se mi podaří vytvořit snímek, ze kterého mě pak až zamrazí.

6) Siluety a pohledy svatých

Tajemná silueta.

Pokud najdete pozici, kdy se světlo osvětlující hřbitov dostane za kříž nebo siluetu fotky, může z toho vzniknout hodně tajemná fotografie. Jestliže máte na hřbitově moc tmu, třeba vám protisvětlo vytvoří kamarád/ka fotograf/ka. Je lepší na hřbitov vyrazit alespoň ve dvou. Třeba se pak budete méně bát.

7) Stíny a živí duchové vás pozorují

Tajemné stíny na zdech.

Stejně tajemné, jako siluety náhrobků v protisvětle, jsou i stíny na hřbitovní či kostelní zdi. Pokud je na hřbitově dostatečně „živo“, zaznamenejte i pohyb živých. Když budou okolo vás lidé procházet, pomocí nastavení delšího expozičního času vám na snímku vytvoří tajemné, lehce rozmazané siluety.

8) Prohlédněte skrze okna

Panna Maria.

Je-li otevřený kostel, vyfoťte si pár snímků i tam. Raději se však zeptejte předem faráře. Zajímavé bývají i průhledy skrze okna kostela na svítící hřbitov.

9) Jak nastavit expozici?

Lucerna na Dušičky.

Jak to všechno vyfotit? Přikládám pár rad:

Bez blesku a potichu

Na fotoblesk zapomeňte. Kromě toho, že by blýskání obtěžovalo ostatní návštěvníky hřbitova, zničilo by silné světlo blesku atmosféru Dušiček.

Blesk použijte jen tehdy, když nebude nikdo okolo a pokud ho umíte perfektně používat, například jen pro slaboulinké prosvícení detailů. Pro tento účel se může hodit i kapesní svítilna, LEDka mobilu nebo čelovka.

Vypněte si otravné pípání autofocusu, foťte na manual focus. Chovejte se tiše a nenápadně.

Světelnější objektiv zaznamená více světla

Pokud máte světelnější objektiv, vezměte si jej s sebou, i kdyby to měla být „jen“ pevná padesátka (základní 50mm objektiv). Jestliže si můžete dovolit fotit se clonou například f/2,8, ke snímači díky tomu pošlete 4× více světla než s nastavenou clonou f/5,6. A to už je dost znát.

Delší expoziční čas – fotoaparát na stativ

V noci se toho na hřbitově moc nehýbe. Takže si můžete dovolit nastavit delší expoziční čas, i v řádu sekund. Nic vám neuteče. Máte na vyladění expozice i kompozice dost času a klidu. Fotoaparát však musíte umístit na stativ. Hodí se také dálková spoušť.

Náhrobek.

ISO tak akorát

U svého fotoaparátu už asi víte, jak vysokou si můžete dovolit nastavit citlivost v ISO. U mě je to – na zrcadlovce se snímačem APS-C – hodnota okolo 1600 ISO. Více ne, pak už snímač moc digitálně šumí.

Foťte do RAWu

Chcete ze svých snímků „vyždímat“ maximum? Fotografujte do formátu RAW a snímky vyvolávejte na počítači.

Vyvážení bílé na AWB nebo cloud

Když fotografujete do formátu RAW, bílou (WB) si můžete vyvážit až při vyvolávání fotografií na počítači. Klidně nechte nastavené automatické vyvážení bílé (AWB), anebo ji manuálně změňte podle typu okolního osvětlení:

  • Fotíte-li svíčku či lucerničku, nastavte WB na svíčku nebo žárovku.
  • Pokud fotografujete pod lampou, ponechte automatické vyvážení bílé AWB nebo nastavte žárovku, anebo zářivku – záleží na typu svítidla.
  • Jestliže fotíte celkový pohled na hřbitov se svítícími svíčkami, nastavte vyvážení bílé na svíčku, žárovku nebo zataženo. Vyzkoušejte, co bude nejlepší.

V manuálním režimu expozice i ostření vám to půjde nejlépe

Přepněte expoziční režim na manuál. Pak si nejprve nastavte citlivost ISO, potom clonu podle potřeby, například f/4, a nakonec podle expozimetru, anebo podle oka nastavte expoziční čas.

Zaostřujte manuálně. Při fotografování „z ruky“ přijde vhod zapnutý stabilizátor. Při fotografování na stativu není potřeba.

Pokud má váš fotoaparát funkci předsklopení zrcátka, aktivujte ji. Eliminujete tak roztřesení snímku během dlouhé expozice. Případně fotografujte v režimu živého náhledu LiveView, ve kterém už bývá zrcátko sklopené.

10) Užijte si to. A pak třeba proberte u čaje či svařáku

Jsou Dušičky smutné? Podle mě ne. Hodně lidí vyrazí ven, kde potkají své živé přátele. Pozdraví se, podebatují. Zesnulým věnují vzpomínku, zapálí svíčku. Alespoň na chvíli se uspěchaný národ zastaví, rozjímá, lidé se trochu zklidní.

Hřbitovy září teplým světlem svíček. Myslím, že staří Keltové moc dobře věděli, proč začátek listopadu oslavit.

Užijte si fotografování Dušiček. Až venku zmrznete na kost, proberte získané zážitky a fotomateriál u teplého čaje či svařeného vína. Bude to fajn den.

A pak mi dejte ve Fotogalerce vědět, jak to dopadlo!

Dobré světlo!