Někdy jsou při fotografování situace, kdy potřebujete mít na fotce vše ostré od popředí až do nekonečna, ale ani při nastavení té největší clony to nejde. Popředí, anebo pozadí, je neostré. Přečtěte si, co s tím, vyzkoušejte v praxi a mějte fotky ostré jako břitva od popředí až na pozadí.

V předchozích dílech seriálu na téma hloubka ostrosti jsem rozebral, co je DOF, jak na fotografii rozmazat pozadí, jakým postupem na fotce rozmazat i popředí scény a proč to vlastně dělat.

Ve čtvrtém díle popíšu, jak naopak docílit, aby bylo na fotografii ostré popředí, střed scény i pozadí, a to i v případě, kdy vám nepomůže ani nastavení té největší clony, kterou váš fotoaparát či objektiv nastavit umožňuje. Podívejte se krátký návod a pak to hned vyzkoušejte v praxi.

Kdy se velká hloubka ostrosti, neboli DOF, používá?

  • Při fotografování krajiny, když chcete mít třeba ostrou květinu v popředí, skálu uprostřed scény, ale i kopce na horizontu v pozadí.
  • Pokud fotografujete architekturu – díky velké hloubce ostrosti budou všechny linie zaostřené.
  • Během fotografování makro snímků.
  • Pro maximálně ostré produktové fotografie.

Skupina f/64 – Group f/64

V roce 1932 založilo 10 fotografů v Kalifornii skupinu f/64. Cílem členů bylo vytvářet maximálně ostré fotografie s použitím clony f/64. Na jejich velkoformátových kamerách taková clona nastavit šla, jenže vy ji už na svém objektivu zřejmě nenajdete.

Současná největší clona f/22–32

Největší možná nastavitelná clona u současných běžných setových objektivů bývá f/22. Profesionální objektivy umožňují nastavit i clonu f/32, některé dokonce f/45.

A naopak mnoho kompaktů či ultrazoomů umožňují nastavit jen clonu f/11, anebo dokonce pouze f/8. To je dost malá clona a pak se zpravidla nedaří mít vždy ostrou přední, střední i zadní část scény současně.

Jak mít scénu ostrou odpředu až dozadu? Posuňte DOF

Možná váš objektiv neumožňuje zaclonit na clonu f/32 nebo větší. Anebo třeba tak moc zaclonit nechcete nebo nemůžete, protože je například málo světla na scéně. I tak máte nejméně jednu možnost, jak ostrého popředí, středu i pozadí při fotografování s menší clonou dosáhnout.

Tou možností je posun hloubky ostrosti dál od sebe. Zřejmě budete muset ostřit manuálně, ale někdy se vám tato technika může hodit.

Proč trošku odclonit a dosáhnout ostrosti jiným způsobem než s velkou clonou?

I když je světla dostatek a můžete si dovolit nastavit velké clonové číslo, i v takových případech je dobré trochu odclonit. Mnoho fotografů i testerů fototechniky uvádí, že při maximálním odclonění (nejmenší clona), ale i při maximální zaclonění (největší clona), mívají objektivy horší optické vlastnosti.

Podle mě je to subjektivní a individuální – záleží na použitém objektivu. Doporučuji si optické vlastnosti u své techniky otestovat osobně a výsledky při fotografování s nejmenší, střední i největší clonou porovnat. Nicméně když budete potřebovat trošku odclonit, pak se vám technika posunu DOF bude také hodit.

Jak postupovat, aby byla fotografie ostrá odpředu až dozadu?

Nejlepší bude, když použijete plně manuální režim M. Fotoaparát pak bude dělat přesně to, co si nastavíte.

1) Nastavte větší citlivost ISO 400 nebo vyšší (podle světelných podmínek na scéně) – díky vyšší citlivosti snímače můžete nastavit kratší expoziční čas. Předejdete tak pohybové neostrosti a rozmazaným fotografiím.

2) Nastavte skoro největší clonové číslo, které váš objektiv umožňuje – zvolte třeba f/18, pokud je u vašeho objektivu největší f/22. Chcete-li, nastavte úplně největší clonové číslo, třeba f/22. Pak ale hrozí degradace kvality.

3) Najděte si blízký předmět, od kterého chcete mít scénu ostrou až dozadu. Může to být třeba květina, za níž je na scéně vzdálené pozadí, například hory nebo panorama města.

Nejprve vyzkoušejte klasický postup

5) Zaostřete na objekt v popředí, vyfoťte. Fotografujete-li zrcadlovkou, zřejmě vám nastavení ani velkého clonového čísla f/18 k dosažení ostrosti na celé scéně nestačí. Máte sice ostrý objekt v popředí, ale vzdálené pozadí je už neostré. To je ideální případ pro vyzkoušení posunu hloubky ostrosti (DOF).

6) Autofocus přepněte do manuálního zaostřování – u zrcadlovky přepínačem na objektivu, u kompaktu v menu fotoaparátu.

7) Zaostřete nejprve na objekt v popředí, a pak rovinu zaostření posuňte kousek za ni. Nejprve zaostřete na květinu nebo něco jiného v popředí. Ale ještě, než zmáčknete spoušť, posuňte rovinu zaostření za květinu nebo jiný objekt v popředí.

Lépe to jde s objektivem, který má stupnici vzdálenosti roviny zaostření. Některé bezzrcadlovky a kompakty při manuální ostření zobrazují stupnici vzdálenosti zaostření přímo v hledáčku.

8) Vyzkoušejte více poloh posunu hloubky ostrosti. Pokud je nejbližší objekt 1,5 metru daleko, vyzkoušejte zaostřit na 2 metry, potom na 3 metry, na 4 metry, na 5 metrů a dále.

V hledáčku bude možná květina či objekt v popředí vypadat rozmazaně, ale voilà! Na výsledném snímku bude květina stále zaostřená. Navíc bude zaostřené i pozadí na scéně. Povedlo se? Gratuluji k prvnímu posunu DOF!

 

Co se stalo?

Jak už víte z 1. dílu seriálu o hloubce ostrosti, hloubka ostrosti označuje pole na snímku, ve kterém jsou fotografované objekty nebo osoby ostré. Mimo toto pole jsou objekty či osoby rozmazané, neostré. Hloubka ostrosti se zvyšuje s použitím většího clonového čísla.

Mnohdy však nestačí ani použití největšího clonového čísla f/22 nebo jiného, kterým váš objektiv disponuje. V takovém případě máte sice objekt v popředí zaostřený, ale vzdálené pozadí je už rozmazané, neostré.

Důležité je vědět, že hloubka ostrosti začíná už před rovinou zaostření, tedy před objektem, který je k vám nejblíž a který chcete mít na fotografii zaostřený.

Pokud zaostřujete na objekt vzdálený od tebe 2 metry, tak cokoliv na snímku, co je od vás 1,5 metru a dále, až na konec pole hloubky ostrosti (DOF), bude ostré. Vzdálenost uvádím jen jako příklad, záleží na použitém objektivu i nastavené cloně.

Pokud tedy zaostříte na objekt vzdálený od vás 2 metry, a potom rovinu zaostření posunete třeba na 3 metry, tak v popředí objekt bude stále ostrý. Bude sice už na hraně pole hloubky ostrosti, ale to stačí k tomu, aby zůstal ostrý. Všechno před objektem v popředí bude sice už neostré, avšak to vám je fuk, protože tam nic zaostřené být nemusí.

Díky posunutí DOF dostanete do pole hloubky ostrosti i vzdálené pozadí. To je celé kouzlo. Chce to trochu cviku. Je lepší udělat více snímků s různým nastavením roviny zaostření, protože na malém displeji fotoaparátu je špatně vidět, zda už je pozadí ostré nebo ne.

Omrkněte ukázku posunu roviny zaostření

Při nastavené cloně f/18 jsem na scéně nejprve zaostřil na traviny v popředí, které ode mě byly asi 1,5 metru. Pozadí bylo však neostré. Postupně jsem rovinu zaostřování posunoval na 2 metry, 3 m, 5 m, cca 10 metrů, až na nekonečno.

Jako ideální se jeví nastavení zaostření na 3 až 4 metry. Popředí je stále ostré, ale už je ostrý i kostel na pozadí. Při zaostření na 5 a více metrů je už popředí mimo hloubku ostrosti. Když na foto koláž kliknete, otevře se v novém okně ve větším rozlišení.

Ukázka posunu hloubky ostrosti (DOF).

Dá se posun DOF spočítat?

Ano, dá. Je to však už trošku vyšší foto matematika. Mohou vám k tomu pomoci aplikace v mobilním telefonu, představím je v příštím díle seriálu o hloubce ostrosti.

Co když se posun DOF nedaří?

  • Jestliže je květina v popředí neostrá, tak byl posun roviny zaostření už příliš velký. Zaostřete znovu na květinu a pak zaostřete jen malý kousek za ni.
  • Je-li květina v popředí ostrá, ale pozadí neostré, tak byl posun roviny zaostření moc malý, anebo se vám omylem povedlo rovinu zaostření posunout opačně, směrem k sobě. Zaostřete znovu na květinu a pak zaostřete o větší kousek za ni.
  • Pokud je neostrá květina v popředí i neostré pozadí, pak děláte buď něco chybně – opakujte celý postup znovu – anebo vám tato technika k zaostření celé scény nestačí. V takovém případě od květiny či objektu v popředí více odstupte a vyzkoušejte to znovu. Mělo by to fungovat.

Máte dotaz? Položte jej ve Fotoradně. Budu-li znát odpověď, poradím, případně poradí někdo jiný.